Nepřehlédnutelný a nezaměnitelný kopec Lounského středohoří (457 m n. m.) ležící severně od Loun, konkrétně v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá Národní přírodní rezervace Raná. Vegetace Ranské hory je velmi pestrá, stejně jako zvířectvo, které se zde vyskytuje. Pro hospodářské využití travních porostů byla podle složitosti terénu typická pastva skotu a ovcí, která dnes citelně chybí a proto započal projekt její obnovy. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání v severních Čechách. Na úbočí kopce se nachází stejnojmenná obec Raná.

Počátky leteckého sportu

Počátky leteckého sportu na Rané – členové leteckého klubu Akaflieg Prag v létě roku 1935
Počátky leteckého sportu na Rané spadají do roku 1932, kdy členové studentského leteckého spolku Německé techniky v Praze “Akaflieg Prag” hledali o jarních prázdninách výhodný plachtařský terén a objevili holý hřbet se třemi vrcholky, dlouhý téměř 1,5 km, pozvolna vystupující z nížiny.

2. září roku 1932 začala historie plachtění na Rané prvním několika minutovým letem. Již 13. listopadu se instruktor Erwin Primavesi udržel ve vzduchu dvě hodiny a 25 minut. Dosažený sportovní výkon byl zveřejněn v několika novinách a i pražský rozhlas přinesl senzační hlášení. Pod vedením mladého plachtařského instruktora Masarykovy letecké ligy (MLL) z Prahy začali s létáním na Rané také budoucí letci z Loun.

Konal se zde první a druhý národní plachtařský závod. Ústřední plachtařská škola zde v letech 1933–1938 vyškolila převážnou většinu svých plachtařů pilotů-instruktorů. Příznivý plachtařský terén nebyl využíván jen členy MLL a Akaflieg. Své pravidelné letní tábory zde měly i skupiny ČOS (Sokola) a (Německého leteckého svazu v ČSR).

Ačkoli mezi německými a českými plachtaři panovala na Rané dobrá spolupráce, v době vyhrocování národnostního napětí těsně před válkou byl i tento terén záminkou k třenicím. Sudetští poslanci G. Obrlik a F. May si v lednu 1937 v parlamentu stěžovali, že se německým spolkům „trýznivě omezuje plachtění na Ranské hoře“. Ministerstvo vnitra v odpovědi na interpelaci poukázalo na rovné podmínky a stížnost zamítlo jako nedůvodnou.

Svobodné létání na Rané skončilo v říjnu 1938, kdy byly Sudety okupovány. Se začátkem války se z Rané stalo německé školící středisko pro piloty kluzáků Luftwaffe. Během válečných let dochází postupně ke změnám v technikách startů. Od „vystřelování“ kluzáků gumovým lanem ze svahů se doba posunula k upřednostňování startů z rovných letišť pomocí navijáků.

Po roce 1945 se stala Raná vyhledávaným centrem plachtařské mládeže z celé republiky. Zemská plachtařská škola zde vyškolila 962 pilotů, kteří zde v roce 1946 provedli dnes nepředstavitelných 41 367 startů. Dnešní sportovní letiště vybudovali lounští plachtaři brigádně. Pro tuto slavnou a průkopnickou minulost nazvali plachtaři Ranou u Loun kolébkou českého a československého plachtění.